B) Volby do parlamentu 2010

Datum: 31.05.2011

Vložil: Tonda Rosický

Titulek: Nebylo lépe

Tondo,

Jsem trochu na rozpacích, proč - bez jakéhokoliv komentáře - posíláš článek pana Slováčka. Podobných textů lze na internetu najít „něurekom“, ostatně i pan Slováček je psavcem či blogerem jak se dnes říká – za všechny:
http://oldrichslovacek.blog.idnes.cz/c/191621/Pravice-versus-levice-ocima-levicaka.html).

Pokud bychom k tomu měli ztratit pár slov – a no to za ně stojí – pak k tomu máme diskusní fórum na Trasáku, anebo bychom mohli/měli udělat setkání pro pár zájemců. A ten zbytek, co jsem sepsal s bublinami u nosu, co se mi udělaly po přečtení článku, jsem dal do té diskuse na Trasáku (http://1trasatak.webnode.cz/kniha-navstev/politicke/). A tady přupojujijen poslední řádku:
A s tím se ptám: Proč? A nebo spíš: Chceš / chce někdo si na související témata popovídat?
To mě dost zajímá, na rozdíl od podobných článků, které ztrácejí reálnou díky ideologii (ať zleva či zprava). Své jsem (veřejně ?) napsal v reakci na jakýsi text…
Ale tváří v tvář těm odborářským tlakům považuji takové nekorektní sdělení za zavádějící a také trochu nebezpečná. Tak jen stručně:
Jak se za socialismu pracovalo přece víme, což ovšem neznamená, že jsme se (všichni a vždy) flákali. A propos (1) jak se pozná poctivá práce a (2) ani dnes neodvádí řada lidí i firem poctivou práci (včera v Jedničce na to bokem přišla řeč).
A pak už konkrétně: ona relace mezi platy a cenami tak trochu charakterizuje „kupní sílu“ a ta jednoznačně vychází ve prospěch naší současnosti. Údaje lze vydolovat v paměti, najít na internetu, čas od času jsou uváděny v novinách.
Ale to není všechno: pan Slováček se nezmiňuje o tom, že na automatickou pračku jsem musel sedět frontu před prodejnou Merkurie. Píše o zdravotnictví zdarma, leč léky na Heleniny játra jsem musel kupovat v Tuzexu… Měli jsme dva miliony kusů hovězího dobytka, ale pamatuji časy, kdy maso bylo jen ve čtvrtek a i v těch pozdějších (a lepších) dobách byla svíčková jen pro někoho (podobně jako lepší zdravotnictví). Co se Cikánů týče, pak pro jejich současný vztah k práci a společnosti bylo jejich „začlenění do společnosti“, které uzákonili soudruzi… (zákaz kočování…). A co se týče všech těch zmiňovaných výdobytků – neměli jsme nejmenší šanci sehnat byt (a to nás donutilo stavět…). No a jistě si všichni pamatujeme na Staré Město, kde mnohé baráky byly rozepřeny kládami, aby nespadly. A to nemluvím o devastované půdě jako výsledku kolektivního hospodaření, zanedbané infrastruktuře… A proč nezmíní pan Slováček vymoženosti jako byly devizové přísliby a výjezdní doložky a neporovná je se 300 000 Čechů, kteří strávili minulý rok dovolenou ve Španělsku (o dalších zemích nemluvě)?...
A bylo by toho víc, ale už mi pár těch bublin splasklo a já budu raději pracovat (zrovna toho mám dost). To co je skutečností, jsou obrovské problémy morální, které souvisí s mocí a jejím zneužíváním. Ale to není záležitostí naší současnosti (i když to má specifickou podobu) ani pravice a bylo to i za socialismu (jen se o tom nemluvilo). A trochu to odvádí pozornost od toho podstatného, totiž od vlastních hodnot, odpovědnosti a práce. A také od znalostí a myšlení, se kterým se zajímáme o politiku (v onom původním slova smyslu jako „záležitosti obce“) a neskáčeme na špek (zprava / zleva).
A s tím se ptám: Proč? A nebo spíš: Chceš / chce někdo si na související témata popovídat?
Dobrou noc

Tonda R

Odpovědět

—————

Datum: 01.06.2011

Vložil: Tonda Peterka

Titulek: Re: Nebylo lépe

Ahoj, poslal jsem to, protože jsem ten článek dostal od stavbyvedoucích z práce. Dočetl jsem ho až do konce, a měl jsem silný dojem, že pan Slováček chtěl říct, že to, co jsme celý život dělali, mělo svůj význam a váhu.
Vyhledávat podobné texty na internetu nemám čas.
Tonda Peterka

Odpovědět

—————

Datum: 11.06.2010

Vložil: PaSt

Titulek: hudebně po volbách

je to i k poslechu :
http://www.youtube.com/watch?v=wTGTGB0jsBk&feature=player_embedded

Odpovědět

—————

Datum: 28.05.2010

Vložil: ToRo

Titulek: Odpověď Mirkovi

Pro ty, kdo nemusí být v obraze Mirkův mail
Lide TAKový,

TOHLE snad fakt nemáš zapotřebí. Tady se máme bavit o věcech TAKu a místo toho sem někdo pere blábolivou agitku jakési marginální Konzervativní strany začínající kecem "V současné Evropské unii neblaze leč vítězně postupuje socialismus, zejména v podobě bobtnání štědrého sociálního systému, který je financován "na sekeru" - když všichni víme, že opak je pravdou, že v Německu, Rakousku, Británii, Francii, Itálii, Španělsku, Maďarsku,
Polsku atd. atd. čerstvě vítězí nejkonzervativnější pravice a sociální systémy osekává, až lítají třísky, ale snižuje daně. I řecký dluh je dílem pravicové vlády.
Intelektuál (za jaké vás považuji) nepapouškuje nesmysly, ale myslí vlastní hlavou. Také proto mě ani nenapadne vám radit, koho (ne)volit.

S pěkným pozdravením
Mirek

O chvíli později Mirek poslal článek z Britských listů, který lze najít na webovské adrese
http://blisty.cz/art/52751.html



A teď už ta odpověď:

Mirku,
Tak ten tvůj přeposlaný článek mě vede k tomu, abych odpověděl hned. Mladou frontu čtu denně bratru čtyřicet let a Britské noviny a občas (často?) často (většinou?) s radostí a to navzdory tomu, že mají „levicový nádech“. Umím si udělat obrázek a vím, co lze očekávat od jednotlivých autorů. Tak moc to neplatí pro Britské listy, to proto, že soubor autorů i témat rámec běžných novin. Ale rád bych předeslal, že objektivní noviny neexistují a nezaměňujme ten pojem s novin nezávislých na tom, kdo je zřizuje a propos, kdo platí redaktory. A podotýkám, že mám k české žurnalistice (včetně Mladé fronty) řadu výhrad. Jen mám pocit, že Mladá fronta na sebe vydělá a z tohoto hlediska má tendenci nezávislou být.
Noviny, stejně jako žádné jiné lidské sdělení objektivní už jen proto, že každý máme svou vizi světa, považujeme něco jiného za důležité. A velmi si cením toho, že mohu číst, dělat si obrázek, nechat se inspirovat a přemýšlet. S tím Britské listy (až na některé autory, od kterých vím co mohu čekat) čtu rád. Ale ten článek, který presentuješ, nepatří mezi ty, které mě obohatí, snad až na to, že je silně ovlivněn:
(a) světonázorem (onou vizí světa) autora;
(b) presentovaný názor je netolerantní, vlastně agresivní, k názorům jiným;
(c) ke zdání objektivity používá prostředků, které smrdí demagogií (např. argumentace ad hominem, akcent na nepodstatné záležitosti a řad dalších postupů, kterou autor vyčítá MF).
Beru, že to, co nazýváme kapitalismem, už ztratilo mnohé z toho, co bylo jeho předností a co nás dovedlo do světa hojnosti, svobody a demokracie. A vadí mi, že o tom mnozí – pozor spíš liberálové než skuteční konservativci – neuvažují a ni nechtějí slyšet. Co se týče té pravicové řecké vlády, pak nejde o její název, ale skutečné aktivity, které jsou vedeny populismem (což je ostatně jedním z problémů stávající demokracie ve světě i u nás). Jenomže ona náhrada socialismem či dokonce socialismem je ještě horší záležitostí. Díky zkušenostem se socialismem, rozuměj s reálným socialismem (mohl bych jmenovat, ale jistě znáš sám) nechci. A co se týče komunismu, ke kterému se alespoň názvem hlásíš, pak krásná leč bláhová, je nejen výsledkem mého přemýšlení, ale i teorií, ve kterých se pohybuji profesně. Jen namátkou zavádějící myšlenka rovnosti má daleko od přirozenosti lidí a tohoto světa vůbec (stačí přečíst Čapkovy Hovory s TGM). V realitě – socialismu i komunismu – je prosazována násilím, nesvobodou a netolerancí k jiným názorům… a stává se hrozivou. Jen si vezmi to Řecko, které vzpomínáš, rudé vlajky nad Akropolí a pak ty tři mrtvé. Budeš třeba namítat, že to byly výsledek extremistů (ty další alternativy, že to zařídila policie, doufám neuvažuješ), ale můžeš vidět fotky, jak ti extremisté kráčí v čele dalších dvaceti tisíc lidí a házejí zapálené lahve. A když si povšimneš, kolik lidí z toho (pokojného) davu bylo připraveno na slzný plyn, tak se naskytne otázka, kde chceš udělat hranici. Problém je v tom, jak ti, kdo si zvykli na pohodlí, tolerují či přímo podporují násilí a přidají se k tomu, kdo jim slíbí stejné, či ještě lepší pohodlí. Historie nám potvrzuje tyto zkušenosti až příliš dobře.
Budeš asi tvrdit (alespoň jednou jsi mi to říkal), že jsi komunista jiného ražení (s odvoláním e na jakéhosi německého představitele). Jenomže i mnozí z těch komunistických intelektuálů byli dříve či později zlikvidováni nebo se přidali k vítězům). Ostatně ta netolerance a agresivita, která odlišuje tvůj a Pepův mail, je příznačná.
Neberu ti tvé názory, ale vřele doporučuji, je dávat do přílohy a „předmět mailu“ označit – dle vlastního uvážení – výstižně. Já si ještě jednu takovou přílohu přečtu, a pokud bude ve stejném duchu, pak budu od té doby používat ono tlačítko „delete“. A pokud to budeš presentovat přímo, pak budu používat přímo, bez té příloha, pak budu to tlačítko používat také přímo. A propos diskutujme věcné problémy, nikoliv agitaci.
A to by – po těch létech co se známe – mohla být (někdy) škoda pro mne i pro tebe.
Tak ahoj Tonda


PS.
I tvoje oslovení LIDE TAKový je svým způsobem příznačné. Jde o ten lid, který se nemusí moc přemítat o věcech veřejných (což je v původním smyslu slova politika) a má se bavit se o jiných věcech… (jak píšeš v tomto případě TAKu). I dnes se mnozí z politiků ohánějí pojmem lid či obyčejní lidé. A tak bych rád připomněl ten vtip z totáče, asi ho znáš, tak pro ty mladší:
Otázka: Jaký je rozdíl mezi lidem a lidmi.
Odpověď: Lid jásá na náměstích a lidi nadávají, kudy chodí.

A já předkládám a doufám, že v TAKu jsou pořád lidi.

Odpovědět

—————

Datum: 28.05.2010

Vložil: Honza M.

Titulek: Re: Odpověď Mirkovi

Jasně, Toindo. Až na to, že ten vtp byl, že lid buduje socialismus a lidi na to serou.
Honza

Odpovědět

—————

Datum: 25.05.2010

Vložil: BERAN

Titulek: Inspirativní internetová stránka

Možná vás bude zajímat, co naleznete na:
http://cs.kohovolit.eu/cz/

Osobně mne na jiné stránce zaujaly následující věty, které mi mluví z duše:

Člověk má volit podle svého srdce, podle svého rozumu, podle svých zájmů a podle svých idejí.
Žádná taktika, žádné volení nejmenšího zla, volte podle sebe, volte ty sobě nejbližší, volte pozitivně.

Volení NEJMENŠÍHO ZLA jsme si za dvacet let od roku 1968 do roku 1989 užili dost a dost. Vracet se do těch let (co se svobody rozhodování týče) rozhodně nehodlám. A nakupovat tam, kde mi prodali plesnivý chleba, nebo jít do restaurace, kde se podává smradlavé maso, to je dobré pro stádo hlupáků, ne pro mne.

Odpovědět

—————

Datum: 22.05.2010

Vložil: Tonda Rosický

Titulek: Beseda otáčí kormidlem

Vážení a milí,
Na té besedě jsem seděl vedle Pepy. Z druhé strany seděl Jirka Kostrba, kterého jsem už dáv-no neviděl. Bylo moc prima se potkat s lidmi, se kterými jsme si zůstali blízcí nejen zájmem o věc, ale více méně i názory.
S Pepovými názory souhlasím a časem (snad) v podobném duchu rozvedu svou vizi, kterou jsem na besedě presentoval: Islám je nepochybně problém (na besedě došlo více či méně ke shodě na tom, že při vší toleranci musíme jasně stanovit její hranice). Ale tím větším problé-mem je naše vlastní destrukce, tak či onak související s otázkou evropských hodnot.
Nejsem sto teď reagovat – marodění a konec semestru… teď půjdu stříkat stromy, abychom měli jablka… Ale posílám výňatky ze dvou článků, které jsem si v tomto týdnu stáhl z Mladé fronty. Oba se týkají Pepových příspěvků – ten první k tomu odkazu na Frýborta, ten druhý k oněm hodnotám. Je od Dominika Duky v tuto chvíli pražského primase a autor v závěru utí-ká k otázce církve, která jde mimo uváděné myšlenky.
Ale otevírá právě problém, který tak trochu rušil i porozumění na té besedě, totiž otázku víry, náboženství (křesťanství a islámu), ale také církve, sekularismu a ateismu. V souvislosti s tou naší diskusí jsem na to téma začal psát a pokusím se co nejdřív dopsat a poslat. Pokud ne o víkend, pak během týdne.
A ty souvislosti, které jsou otevřeny jsou důležitější (tedy od příští neděle), než ono prosté, koho volit. V pátek a v sobotu to důležité bude.

Ahoj Tonda

Volte plýtvaly
Karel Steigerwald

MF Dnes 8.05.2010
http://mfdnes.newtonit.cz/default.asp?cache=224941
Nestáhl jsem včas, takže odkaz je na elektronický archiv MF Dnes, který vyžaduje heslo. Zo ale snadno získáte, postačí se se přihlásit.

Volič, který nepochopí podstatu státního dluhu, je zcela bezmocný vůči kanonádě primitivní politické reklamy, jejíž ubohost většinu lidí pobuřuje. Ale mediální kejklíři věří, že je účinná a že jí podléhají i ti, kdo na ni nadávají. Kalouskova složenka vyvolala velký rozruch. Většina těch, kdo se veřejně vyjadřují, ji odsoudila jako provokaci, která překračuje meze slušnosti.
Kalouskova složenka říká pravdu. Kdo se podívá na státní rozpočet, může se o tom přesvědčit. Takový dluh tu je a splácí ho nikoliv naši děti a vnukové, na které se otrlejší mohou třeba i vykašlat, nýbrž už teď my všichni. Přesněji, nesplácíme dluh, ale jen úroky z něj! I to si každý ve státním rozpočtu může přečíst.
Přesto je tato přehledná situace předmětem předvolebních bitev. Čísla nic neplatí, lže se z plna hrdla. Zcela podle oblíbené zásady, že fakta neplatí. Když uvážíme, že voliči se mají roz-hodovat v mnohem složitějších tématech, než je celkem jasná výše státního dluhu a podíl poli-tických stran na něm, měli bychom propadnout depresi. Jak se asi voliči vymotají ze záhad fi-nancování zdravotnictví, z problémů s penzemi, s ubohou úrovní práva v republice a z dalších složitých a vážných problémů…
Volič, který nepochopí Kalouskovu složenku, se asi nevyzná v žádném z těch témat, a je tedy zcela bezmocný vůči kanonádě primitivní politické reklamy, jejíž ubohost většinu lidí pobuřu-je. Ale mediální kejklíři věří, že je účinná a že jí podléhají i ti, kdo na ni nadávají.
Kalouskova složenka, celkem přehledný vtip, který někdo může považovat za blbý, jiný za dobrý, ale nikdo za nesrozumitelný, naše voličstvo osvítila ostrým světlem. Jak chce lid, zdroj moci ve státě, o svém státě rozhodovat, když Kalouskovu složenku nepochopil?
Před časem se prodávalo zahradní čerpadlo s tímto návodem: Zásuvku zasuňte do zástrčky. Hadice přišroubujte ke šroubení. Stiskněte tlačítko zapnuto. Přístroj nesmí používat děti do 12 let a ten, kdo nepochopil tento návod. Pro českou politiku je to inspirativní. Kdo nepochopil čerpadlo a Kalouskovu složenku, neměl by mít volební právo.
Ve skutečnosti obsluhu čerpadla až na marginální výjimky pochopí každý, kdo kropí zahradu. Podobně každý občan s volebním právem, až na tytéž výjimky, které nepochopí čerpadlo, po-chopí Kalouskovu složenku. To jen politici ji vřadili do kolotoče předvolebních trivialit a na-vádějí voliče, aby se té složenky chopili jako klacku proti Kalouskovi. Nabízejí lidem lákavé heslo: dluhy ať platí politici, my lidi jsme je nezpůsobili.
Není to pravda. Lidé se státních dluhů dožadují, vynucují si je na vládách všemi prostředky, stávkují, demonstrují, zastavují vlaky a bojují za své domněle oprávněné zájmy. Politiky, kteří nejvíc slibují, nejraději volí. Politici by dluhy nedělali, kdyby se voličů nebáli a kdyby neob-jevili úžasný korupční potenciál v systému, kterému se říká sociální stát, ale kterému by lépe seděl název stát politické korupce. Na toboganu této korupce sedí snad celá politická repre-zentace.
Jestli Kalouskova složenka někoho opravdu poděsila, zaplaťbůh. Ale nevěřím tomu. Lidé mají ze všeho legraci, i z Kalouska. Šklebí se, nadávají a rozhodují se podprahově.
Mně osobně v této zemi schází vize
Dominik Duka, pražský arcibiskup

MF Dnes 21. 5. 2010
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=118&r=nazorya&idc=1388795

Co je zarážející v tomhle volebním období, je skutečnost jakési nevyrovnanosti přístupu k zá-sadním problémům společnosti, s nimiž se přece naše země potýká víc než jedno desetiletí. Rozumní a prozíraví lidé upozorňovali už před listopadem 1989 na problémy, se kterými se stát bude muset vyrovnávat. My však stále trochu jako děti reagujeme na momentální situace a nehledíme příliš dopředu. Jako bychom v jakési společenské nedospělosti neuměli být odpo-vědní. Zralost člověka přece souvisí právě s tím, že dovede přijmout odpovědnost. To je pro mne určité kritérium v rozhodování, s kým se chci při volbách spojit. Člověk, který jde k vol-bám, by měl být odpovědný a hledat spojence mezi těmi, kdo o skutečnou odpovědnost usilují.
To, co dnešní společnosti opravdu chybí, je dlouhodobější výhled do budoucnosti. Chcete-li vize. Ta souvisí s vírou. Společnost, která ztrácí víru ve smysluplnost svého konání, důvěru ve svou budoucnost - ta nemůže mít žádnou velkou vizi, ke které by se mohla upínat, pro kterou by mohla žít a něco obětovat.
Ocitli jsme se ve společnosti, kde například rodina přestala fungovat jako místo bezpečí a jasné vyhlídky do budoucna. To se projevuje i v ekonomické oblasti: ekonomika staví úspěšnost na okamžitém zisku, na pětileté návratnosti investic a podobně. I politiky tento přístup přivedl k tomu, že uvažují jen v rámci volebního období. Stav politických stran, tedy jejich krátkodobé politiky, to je jen odraz celkového stavu naší společnosti.
Hlavním nedostatkem naší společnosti je nedostatek statečnosti a odvahy. Odvahy vzít na sebe zodpovědnost, vzít na sebe rizika, tedy umět „rozumně“ riskovat.
Můžeme vytvářet určité semknutí věřících a slušných zodpovědných lidí, tedy nezůstávat jen u osobních individuálních ctností. Musíme spolupracovat na návratu odvahy k odpovědnosti.
Musíme usilovat o čistotu života, čestnost, spravedlivý či svatý život. K tomu však musíme být věrohodní.


Odpovědět

—————

Datum: 30.04.2010

Vložil: pastulik

Titulek: jděte k volbám


dostala se mi pod ruku iniciativa, která by se měla rozšířit mezi lidi, co nechodí k volbám...
jukněte na to: http://www.vymentepolitiky.cz/navod-jak-na-to
Je to jistě podnětné a asi i účinné.
Držme se pohromadě !

Odpovědět

—————





A) Diskusní téma: Politické

Datum: 21.06.2011

Vložil: PaS

Titulek: Kam kráčíme......???

Náhodou jsem zabrouzdal na "Neviditelného psa" a zaujal mne článek :
http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-stale-nulovy-koalicni-potencial-cssd-fqe-/p_politika.asp?c=A110619_234945_p_politika_wag . Asi si po přečtení položíte stejnou otázku. Bohužel naši žurnalisté a vydavatelé hledají jen senzace a ne to, co by ten náš malý koutek světa potřeboval

Odpovědět

—————

Datum: 21.05.2010

Vložil: BERAN

Titulek: Konkrétní evropské hodnoty

Ještě k besedě o Islámu

Konkrétní evropské hodnoty:
ZVÍDAVOST
KRITIČNOST k autoritám, tradicím i k poznání
ZODPOVĚDNOST
Když se řekne islám a muslimové:
z minulosti: ZANIKLÉ KVETOUCÍ CIVILIZACE
ze současnosti: BOHATSTVÍ jako DAR BOŽÍ

Včera jsem absolvoval besedu s panem Mülerem, kterou moderovala a připravila Irena Koutská. Na její žádost jsem předem odpověděl na dotaz, co jsou evropské hodnoty a co si představím, když se řekne islám. Nejen z nedostatku času jsem použil jednoslovné označení hodnot a stručné (viz výše) evokace islámu pro minulost a pro současnost. Netušil jsem, jak to bylo pro mne užitečné. Kouzlem nechtěného, přímo moudré. Teprve během besedy se ukázalo, jak si pod těmi slovy může člověk představovat hodnoty značně rozdílné. Zbývá tedy, abych se přiznal, „co tím chtěl autor říci“

Nebezpečím pro Evropu není islám, ale její VLASTNÍ ZBABĚLOST. Ta se projevuje nejzřetelněji pokrytectvím. Jako u mnoho jiného, může se Evropa i zde vymlouvat na import amerických hodnot. S uznáním je třeba ale konstatovat, že pro název tohoto fenoménu posledního půlstoletí byl vybrán, jak jinak, výraz důsledně pokrytecký – POLITICKÁ KOREKTNOST.
A v duchu této všeobecně vnucované a částečně přijímané „zásady“ pak tradiční evropské hodnoty dostávají komickou a současně destruktivní podobu. Tedy:

1) ZVÍDAVOST
Touha po poznání se rozšířila i na alternativní vědu, jak se eufemisticky říká všemu, co leží v prostoru mezi stávající vědou, pověrami a krajním šarlatánstvím. To samo o sobě není zas až taková novinka. V době štědrých grantů, internetu a bulvárních medií ale tento trend obrací zvídavost v
HLOUPNUTÍ
2) KRITIČNOST k
a) Autoritám
Po zkušenostech se zbožštěním novodobých césarů a masových vrahů od Napoleona, přes Hitlera, Stalina až po Mugabeho či oba Kimy se nepovažuje za slušné, vzít si příklad z nějaké osobnosti, byť by byla úcty hodna. Nejen, že se Evropané obávají ze zklamání (jakkoli se nám můžou z odstupu času či vzdálenosti zdát obdivovatelé svých současníků naivní a slepí), ale i důkladné mediální masáže, která může sebečistšího člověka pokálet pomluvami a skandalizováním. Co na tom, že se posléze ukáže, že šlo o mediální lynč.
b) Tradicím
Na jedné straně jsou zdůrazňovány předkřesťanské tradice (například obdiv ke Keltům) a rustikální životní styl. Na druhé straně právě věrozvěsti tohoto návratu ke kořenům většinou patří mezi odpůrce tradičních rodinných hodnot, úcty k rozdílnostem muže a ženy, či důslednosti ve výchově dětí.
c) Poznání
Oddělením víry a poznání vytvořila evropská civilizace obrovský prostor pro kritické zkoumání všech a všeho. Tento náskok, například proti islámu, si stále ještě udržuje. Ale i zde se čím dál častěji zvrhává ve svůj opak, kdy je relativizováno vše ve jménu práva každého na svou vlastní pravdu.

3) ZODPOVĚDNOST
Evropská kultura vznikala v mírném klimatickém pásmu, kde nikdy nebyla jistota, že každý den najdu na stromě zralý banán či jinou rychle dostupnou potravu. Evropan, ale například i mnoho (zejména) východoasijských národů, se proto musel naučit myslet na zadní kolečka. To je pro mne důvod, proč Evropané nežili ze dne na den a byli dotlačení k zodpovědnému přístupu k sobě, moudrým předkům, potomkům i svému okolí. Ani po přijetí křesťanství, kdy zodpovědný věřící nemyslí jen na dnešek, ale i na život po smrti, tato evropská hodnota nebyla zpochybněna. S odklonem od křesťanských hodnot ale i zodpovědnost mutovala do podoby, jak ji dnes vidíme kolem sebe přímo, či mediálně zprostředkovanou. Když věřící křesťan opakoval své, v dětství naučené, mea culpa, mea maxima culpa, měl vždy (a doufám, že má stále) na mysli svou vlastní osobní vinu za hříšné myšlenky i skutky. Když současný politik, popkulturní celebrita, či novinář začne apelovat na zodpovědnost Evropana, téměř vždy má na mysli zodpovědnost za všechny hříchy světa. Nabízí se zde přirovnání s výrokem, že ten, který miluje celé lidstvo, není schopen milovat jediného člověka. Tak je mi, člověku druhé poloviny dvacátého století, příslušníku národa, který nikdy nevlastnil žádnou kolonii, vnucována odpovědnost za bídu v zemi, kde šílený rasistický diktátor vyhnal schopné a na všechny zbylé ostatní uvrhnul hladomor. A samozřejmě i za všechny ostatní nepravosti, i za ty které si marketingově vymysleli obchodníci s deštěm a jedovatými plyny.

4) ISLÁM V MINULOSTI – ZANIKLÉ KVETOUCÍ KULTURY
To, co zbývalo v sedmém století z antické kultury v středomoří a blízkém východě, nebylo jedním z vrcholů euroasijské civilizace. Tehdejší státní útvary a mentalita jejich obyvatel svou pasivitou nepřímo umožnily nevídaný nástup islámu a jeho rozšíření, srovnatelné jen s expanzí křesťanství po objevení Ameriky. Na rozdíl od něj však mělo v době svého raketového nástupu za sebou jen několik desítek let existence, oproti několika staletím existence křesťanství. Proto na troskách starých kultur, zejména ve střední Asii, či na Pyrenejském poloostrově, mohly vzniknout kvetoucí, ale postupně upadající ranně islámské civilizace. Stejně jako o několik století později vzniklo na troskách byzantské říše kvetoucí turecké impérium. Základní idea koránu o Zjevené, Jediné, Úplné a Konečné PRAVDĚ ale vždy vedla k úpadku a zaostání i těchto islámských civilizací, kdysi kvetoucích.

5) ISLÁM V SOUČASNOSTI - BOHATSTVÍ jako DAR BOŽÍ
Existuje-li evropský fatalismus, pak jej charakterizuje například rčení:“ Koho Pánbůh miluje, toho (s) křížkem navštěvuje“. Domnívám se, že tím „křížkem“ nemusí být jen nemoci, bída, a živelné katastrofy. Možná i horším neštěstím může být náhlé bohatství. Tak jako příliv zlata a stříbra zruinoval španělské a portugalské hospodářství, ani černé zlato, které seslal Alláh nejprve těm ortodoxním (wahhábistům) muslimům, nepřinese nic dobrého. Spíš než o dar, se jedná o příslovečnou pohádkovou zkoušku, jak s z nebe spadlým bohatstvím příslušný hloupý Honza naloží.

Tolik na vysvětlenou k včerejší diskuzi. J. Beran

Odpovědět

—————

Datum: 27.04.2010

Vložil: BERAN

Titulek: Aby to nebylo tak dlouhé, posílám jen odkaz

V dnešním Neviditelném Psu je velice pěkná úvaha o demokracii od dávného spolupracovníky Jardy Holuba, Luďka Frýborta. Doporučuji na http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-prusvih-nejlepsi-ucitel-d7f-/p_spolecnost.asp?c=A100426_112634_p_spolecnost_wag

Odpovědět

—————

Datum: 05.05.2010

Vložil: IrenKa

Titulek: Lze hovorit o islamizaci Evropy?

Ahoj Berane, diky za tip, ahoj Tondo a vy ffsichni, Komunitni centrum Kampa je fakt na Kampe a fakt napravo od Muzea Kampa (Sovovy mlyny), jak jsem psala v pozvance na setkani s fr.novinarem.
Ve ctvrtek, 20. kvetna se tamtez bude od 18.30 konat debata o islamizaci Evropy. Pozvani prijal orientalista Zdenek Mullerem (http://muller.blog.idnes.cz/). Setkani je sice neformalni, ale je treba se predem prihlasit u mne - maximalni pocet ucastniku tak tri tucty. O prestavce tematicka strava a muzika. Tesim se na vas. Vystrcme hlavy z dolicku a nechme se ovanout jarnim vetrem. IrenKa (irena.koutska@centrum.cz)

Odpovědět

—————

Datum: 20.04.2010

Vložil: BERAN

Titulek: POZVÁNKA NA ZAJÍMAVOU AKCI

Omlouvám se zejména důchodcům, kteří by z časových důvodů mohli absolvovat dvoudenní pobyt mimo Prahu v pracovní dny.

PROJEKT PRO VYTVOŘENÍ NOVÉHO MAPOVACÍHO SYSTÉMU

PPS POLITICAL POSITIONING SYSTEM

GPS ZNAMENÁ GLOBAL POSITIONING SYSTÉM. JE TO ZNÁMÝ NAVIGAČNÍ SYSTÉM, KTERÝ NÁS PROVÁZÍ NA CESTÁCH SVĚTEM, UKAZUJE SMĚR, BRÁNÍ V BLOUDĚNÍ. PPS BUDE NĚCO OBDOBNÉHO.

BUDE TO TAKÉ NAVIGAČNÍ SYSTÉM, ALE BUDE ZAMĚŘEN NA TROCHU JINÝ SVĚT, NA SVĚT POLITIKY A POLITOLOGIE, NA SVĚT ZÁKONŮ A PRÁVA, NA EKONOMIKU A FINANCE. BUDE NÁM POMÁHAT V ORIENTACI VE SVĚTĚ POLITIKY, POLITIKŮ, POLITICKÝCH PROGRAMŮ A KAMPANÍ, LOBOVÁNÍ A VELKÝCH ZAKÁZEK. JE PŘECE V NAŠEM ZÁJMU POROZUMĚT PŘEDNOSTEM I SLABINÁM DEMOKRACIE. JE V NAŠEM ZÁJMU POZNAT PŘÍLEŽITOSTI I HROZBY POLITICKÉHO ŽIVOTA. JE V NAŠEM ZÁJMU „NEBLOUDIT“, VYHNOUT SE VEŘEJNÉMU ROZKRÁDÁNÍ A POLITICKÝM TRAGEDIÍM. JEDNU VELKOU JSME ŽILI NEDÁVNO, TRVALA CELÝCH 50 LET. OD ROKU 1939 AŽ DO ROKU 1989. SNAD TO STAČILO.

PPS A OBRÁZKOVÁ ENCYKLOPEDIE- PROJEKT NA JEJICH TVORBU

PARADOX POLITIKY A POLITOLOGIE Ani po 20-ti letech jsme mnohému neporozuměli. Drtivá většina naší populace vůbec nechápe, v čem spočívá podstata demokracie, v čem spočívají její výhody a co ji ohrožuje (83% populace čte jen Blesk a sleduje TV Nova). A v čem je paradox? O vesmíru, o Zemi, o lidském těle, o houbách či o autech existují tisíce obrázkových encyklopedií a lidé si je kupují po statisících. O demokracii a politice není ani jediná!!! Jak je to možné? Zažili jsme dvě totality, desítky milionů lidí za ně doplatilo životem a vůbec nám to nevadí. Dál sladce žijeme v ne-znalosti, v ne-porozumění, v ne-pochopení což velmi často vede k ne-dorozumění mezi lidmi. A odtud je jen krůček k demagogickým manipulacím, ke konfliktům a znovu k totalitě. Naše vlastní historie nás varuje zcela jasně ale zřejmě ne dost „hlasitě“. Česká politika representace opět sleduje cestu do pekel. Otázka zní: vyhneme se nové diktatuře a Bytízům?
JAK MŮŽE POMOCI PPS A OBRÁZKOVÁ ENCYKLOPEDIE Na finančně-ekonomickou negramotnost doplatily tisíce lidí (v Česku proběhlo loni přes milion exekucí). Na politicko-právní negramotnost jsme doplatili při privatizaci, teď se může díky volbám stát totéž (viz zadlužený stát a snaha ho dál zadlužovat, viz preference extremistů nalevo i napravo). PPS a dobrá obrázková encyklopedie mohou hodně pomoci. PPS bude spíše pro odborníky, analytiky a vzdělance, obrázková encyklopedie spíše pro žáky, studenty a širokou veřejnost. Půjde o soubory myšlenkových map (Mind Maps) druhé a třetí generace. Ty se více podobají obrazům než klasickým textům, které navíc téměř nikdo nečte. Tyto mapy-obrazy jsou přehledné, daleko rychleji chápeme jimi sdělovaný obsah a dobře se pamatují. I složité systémy doslova zviditelní, učiní je zřejmým. Představují prostředky pro základní orientaci v politicko-právní oblasti, prostředky pro rozvoj úplně té prazákladní politicko-právní gramotnosti. Mohou posloužit jako průvodce v bludišti možností, mohou ukazovat cesty k cíli a bránit bloudění. Ale určitě za nás nebudou rozhodovat a také za nás neponesou odpovědnost. Nový systém umožní včas detekovat „politickou patologii“, další zbloudění by mohlo být skutečně smrtelné. V ochraně demokracie a svobody může PPS sehrát značnou roli:
JAK BUDE PPS VYPADAT O jaký systém půjde, na čem bude postavený? Pomocí myšlenkových map lze nakreslit a popsat (vizualizovat) i složité politické systémy a sociální procesy. Lze mapovat jednotlivé strany či dokonce jednotlivé politiky, jejich polický vývoj i postoje. Pomocí vizualizace lze různé společenské procesy a jevy nejen uchopit a popsat, ale následně je možné je vzájemně porovnávat, posuzovat, vymezovat jejich přednosti i slabiny, odhalovat skryté hrozby atd. Tento nový systém s pracovním názvem PPS právě vzniká a bude obsahovat: soubor klíčových map - stručný návod, jak je užívat - soubor metod a postupů pro jejich tvorbu - stručný návod, jak tvořit mapy další. Obrázková encyklopedie by byla jeho „vedlejším“ produktem.
JAK HODLÁME CELÝ SYSTÉM BUDOVAT Zakládající tým je polootevřený. Vítáme všechny, co fandí demokracii, všechny co jsou blázni do kreslení, vizualizace a počítačů, vítáme všechny analytiky a koncepčně uvažujících jedince, vítáme všechny pamětníky, kteří mohou své životní příběhy vtělit do těchto chytrých map. Je to tedy jasné: i vy můžete svými schopnostmi, znalostmi a zkušenostmi přispět. Nebo jen penězi a tím se podílet se na rozvoji PPS a následně i obrázkové encyklopedie. I vaši vnuci se vás budou jednou ptát: „A proč jste si v tom roce 2010 všechno nechali líbit? Proč jste tenkrát něco neudělali…?“ Chystejte si odpověď.

Odpovědět

—————

Datum: 20.04.2010

Vložil: BERAN

Titulek: Re: POZVÁNKA NA ZAJÍMAVOU AKCI

Návazně na předchozí text ještě pouvánka na setkání 26. a 27. 4. ve Zhoři u Tábora

ACE ACADEMY
PORADENSTVÍ, WORKSHOPY, VÝCVIKY


ROZVOJ A STIMULACE KONCEPČNÍHO MYŠLENÍ,
TVORBY STRATEGIÍ, TÝMOVÉ PRÁCE A KREATIVITY


PROJEKT PRO VYTVOŘENÍ NOVÉHO MAPOVACÍHO SYSTÉMU


PPS POLITICAL POSITIONING SYSTEM


GPS ZNAMENÁ GLOBAL POSITIONING SYSTÉM. JE TO ZNÁMÝ NAVIGAČNÍ SYSTÉM, KTERÝ NÁS PROVÁZÍ NA CESTÁCH SVĚTEM, UKAZUJE SMĚR, BRÁNÍ V BLOUDĚNÍ. PPS BUDE NĚCO OBDOBNÉHO.


BUDE TO TAKÉ NAVIGAČNÍ SYSTÉM, ALE BUDE ZAMĚŘEN NA TROCHU JINÝ SVĚT, NA SVĚT POLITIKY A POLITOLOGIE, NA SVĚT ZÁKONŮ A PRÁVA, NA EKONOMIKU A FINANCE. BUDE NÁM POMÁHAT V ORIENTACI VE SVĚTĚ POLITIKY, POLITIKŮ, POLITICKÝCH PROGRAMŮ A KAMPANÍ, LOBOVÁNÍ A VELKÝCH ZAKÁZEK. JE PŘECE V NAŠEM ZÁJMU POROZUMĚT PŘEDNOSTEM I SLABINÁM DEMOKRACIE. JE V NAŠEM ZÁJMU POZNAT PŘÍLEŽITOSTI I HROZBY POLITICKÉHO ŽIVOTA. JE V NAŠEM ZÁJMU „NEBLOUDIT“, VYHNOUT SE VEŘEJNÉMU ROZKRÁDÁNÍ A POLITICKÝM TRAGEDIÍM. JEDNU VELKOU JSME ŽILI NEDÁVNO, TRVALA CELÝCH 50 LET. OD ROKU 1939 AŽ DO ROKU 1989. SNAD TO STAČILO.

PPS A OBRÁZKOVÁ ENCYKLOPEDIE- PROJEKT NA JEJICH TVORBU

PARADOX POLITIKY A POLITOLOGIE Ani po 20-ti letech jsme mnohému neporozuměli. Drtivá většina naší populace vůbec nechápe, v čem spočívá podstata demokracie, v čem spočívají její výhody a co ji ohrožuje (83% populace čte jen Blesk a sleduje TV Nova). A v čem je paradox? O vesmíru, o Zemi, o lidském těle, o houbách či o autech existují tisíce obrázkových encyklopedií a lidé si je kupují po statisících. O demokracii a politice není ani jediná!!! Jak je to možné? Zažili jsme dvě totality, desítky milionů lidí za ně doplatilo životem a vůbec nám to nevadí. Dál sladce žijeme v ne-znalosti, v ne-porozumění, v ne-pochopení což velmi často vede k ne-dorozumění mezi lidmi. A odtud je jen krůček k demagogickým manipulacím, ke konfliktům a znovu k totalitě. Naše vlastní historie nás varuje zcela jasně ale zřejmě ne dost „hlasitě“. Česká politika representace opět sleduje cestu do pekel. Otázka zní: vyhneme se nové diktatuře a Bytízům?
JAK MŮŽE POMOCI PPS A OBRÁZKOVÁ ENCYKLOPEDIE Na finančně-ekonomickou negramotnost doplatily tisíce lidí (v Česku proběhlo loni přes milion exekucí). Na politicko-právní negramotnost jsme doplatili při privatizaci, teď se může díky volbám stát totéž (viz zadlužený stát a snaha ho dál zadlužovat, viz preference extremistů nalevo i napravo). PPS a dobrá obrázková encyklopedie mohou hodně pomoci. PPS bude spíše pro odborníky, analytiky a vzdělance, obrázková encyklopedie spíše pro žáky, studenty a širokou veřejnost. Půjde o soubory myšlenkových map (Mind Maps) druhé a třetí generace. Ty se více podobají obrazům než klasickým textům, které navíc téměř nikdo nečte. Tyto mapy-obrazy jsou přehledné, daleko rychleji chápeme jimi sdělovaný obsah a dobře se pamatují. I složité systémy doslova zviditelní, učiní je zřejmým. Představují prostředky pro základní orientaci v politicko-právní oblasti, prostředky pro rozvoj úplně té prazákladní politicko-právní gramotnosti. Mohou posloužit jako průvodce v bludišti možností, mohou ukazovat cesty k cíli a bránit bloudění. Ale určitě za nás nebudou rozhodovat a také za nás neponesou odpovědnost. Nový systém umožní včas detekovat „politickou patologii“, další zbloudění by mohlo být skutečně smrtelné. V ochraně demokracie a svobody může PPS sehrát značnou roli:
JAK BUDE PPS VYPADAT O jaký systém půjde, na čem bude postavený? Pomocí myšlenkových map lze nakreslit a popsat (vizualizovat) i složité politické systémy a sociální procesy. Lze mapovat jednotlivé strany či dokonce jednotlivé politiky, jejich polický vývoj i postoje. Pomocí vizualizace lze různé společenské procesy a jevy nejen uchopit a popsat, ale následně je možné je vzájemně porovnávat, posuzovat, vymezovat jejich přednosti i slabiny, odhalovat skryté hrozby atd. Tento nový systém s pracovním názvem PPS právě vzniká a bude obsahovat: soubor klíčových map - stručný návod, jak je užívat - soubor metod a postupů pro jejich tvorbu - stručný návod, jak tvořit mapy další. Obrázková encyklopedie by byla jeho „vedlejším“ produktem.
JAK HODLÁME CELÝ SYSTÉM BUDOVAT Zakládající tým je polootevřený. Vítáme všechny, co fandí demokracii, všechny co jsou blázni do kreslení, vizualizace a počítačů, vítáme všechny analytiky a koncepčně uvažujících jedince, vítáme všechny pamětníky, kteří mohou své životní příběhy vtělit do těchto chytrých map. Je to tedy jasné: i vy můžete svými schopnostmi, znalostmi a zkušenostmi přispět. Nebo jen penězi a tím se podílet se na rozvoji PPS a následně i obrázkové encyklopedie. I vaši vnuci se vás budou jednou ptát: „A proč jste si v tom roce 2010 všechno nechali líbit? Proč jste tenkrát něco neudělali…?“ Chystejte si odpověď.

POZVÁNKA NA WORKSHOP

Název workshopu
TÝMOVÁ TVORBA ZÁKLADNÍCH MAP PRO PPS – VIZUALIZACE POLIT. SYSTÉMŮ

Zve vás jádro týmu

MVDr. Jiří Návara, PhDr. Jan Kobylka

Datum a místo konání
26. až 27. dubna 2010, je to pondělí a úterý. V pondělí bude ostrý začátek v 15.00. Kdo můžete, přijďte o trochu dříve..
Workshop se pořádá na adrese: Usedlost u houpacího koně, Zhoř u Tábora 31, PSČ 390 02

Kontaktní adresa
Svůj zájem a účast lze oznámit telefonem na čísle 602 617 613, ozve se Dr. Jiří Návara. Ten také ráda poskytne další informace: Totéž lze provést mailem:jinava@volny.cz

Jak se na usedlost dostanete
Cestu autem či pěšky lze najít na www.houpacikun.com (kliknutím na údaj mapa). Autem nejet do Zhoře, odtud není cesta, ale jet přes Radimovice u Želče. Cesta vlakem: do Tábora na nádraží a autobusem č. 30 do Radimovic u Želče. Nebo do Plané nad Lužnicí na nádraží a pešky okolo řeky a lesem k nám na samotu.

Další organizační pokyny

26.4. bude k večeři klobása a pivo, káva, čaj (free of charge - dar lidem se zájmem o veřejné dění)
27.4. posnídáme co dům dá, v poledne sjedeme na "lidový" oběd za lidovku do blízké obce Slapy


HLAVNÍ ČÁSTI PROGRAMU
ÚVOD, RÁMEC
Uvítání, představení účastníků navzájem
Základní informaci o workshopu, organizační pokyny

TVORBA MAP - PRÁCE JEDNOTLIVCŮ
Formulace zadání a rozdělení do trojic tak, aby si mohli navzájem pomáhat.
Individuální tvorba skic map
Krátká výstava skic a reflexe této etapy

TVORBA MAP - PRÁCE TROJIC
Formulace zadání a rozdělení rolí
Práce na mapách v trojicích,
Krátká výstava skic a reflexe této etapy, fotografování map PRESENTACE A OPONENTURA MAP - PRÁCE CELÉ SKUPINY
Formulace záměrů, co je cílem tohoto kroku
Presentace jednotlivých trojic a jejich map

ZHODNOCENÍ CELÉHO WORKSHOPU
Budoucnost: co z řečeného a udělaného vyplývá
Formulace úkolů pro mezidobí.
Co bude následovat dál - datum a místo příštího setkání - systém překrývání práce dvou či více skupin.
Krátké zhodnocení celého workshopu: zpětnovazební kolečko


Odpovědět

—————

Datum: 18.04.2010

Vložil: ToRo

Titulek: Tak ještě jednou

Tak ještě jednou:

Před spaním jsem přečetl noviny a dost mě zaujal článek paní Třeštíkové. Ceký se dá najít na http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=090&r=nazorya&idc=1370253. Já z něj vkládám jen kus Havla, kterého Třeštíková cituje z Dálkového výslechu (rozhovor Karla Hvížďaly s V. Havlem).



28. srpna 1987 jsem si opsala do deníku citát ze samizdatového vydání rozhovoru Karla Hvížďaly s Václavem Havlem Dálkový výslech.
Otázka (Hvížďala):
Spatřujete v osmdesátých letech už někde špetku naděje?
Odpověď (Václav Havel):
Nejdřív bych měl asi říct, že naději, o níž dost často přemýšlím (zvlášť v situacích obzvlášť beznadějných, jako například ve vězení), chápu především, původně a hlavně jako stav ducha, nikoli stav světa. Naději v sobě prostě máme, nebo nemáme, je rozměrem naší duše a není ve své podstatě závislá na nějakých pozorováních světa či odhadech situace. Naděje není prognostika. Je to orientace ducha, orientace srdce, přesahující svět bezprostředně žitého a zakotvení kdesi dál, za jeho hranicemi. Mírou naděje v tomto hlubokém a silném smyslu není míra našeho rozveselení z dobrého běhu věcí a naší vůle se investovat do podniků viditelně mířících k blízkému úspěchu, ale spíš míra naší schopnosti usilovat o něco proto, že to je dobré, a nikoli pouze proto, že to má zajištěn úspěch. Čím nepříznivější je situace, v níž svou naději osvědčujeme, tím hlubší tato naděje je. Naděje prostě není optimismus. Není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.
Tato slova jsou dnes aktuální jako ve strnulých osmdesátých letech, kdy byla napsána. Dnes musíme jako občané překonat svou frustraci z afér a kauz. Musíme v sobě stále obnovovat víru v politiku, ve smysluplnost našeho stálého občanského angažmá.

Odpovědět

—————

Datum: 17.04.2010

Vložil: ToRosický

Titulek: Demokracie a sčítání hlav

Zdravím Pepo i ostatní,

Díky za podnět a prosím: Není mi zcela jasné, zda cituješ nějaký článek (?). Pokud ano můžeš jej uvést? Díky také za tu „kampní besedu…“

Sám jsem trochu marodil a poté co opět chodím do školy, mám fofr, navíc jsem teď dost času dal přípravě cesty do Ameriky (pokud sopka dovolí).

Ale přece jen pár slov, které na Pepu navazují a vysvětlují, proč chci psát v širších souvislostech. Vítám tu snahu si vymezit pojmy a demokracie, kterou se kdekdo zaštiťuje je pojem
(1) dost zprofanovaný a
(2) ne zcela jasný.

Odkážu na Herberta Simona (Nobelovka za teorii racionálního rozhodování a významná persona v branži, co mě živí) a jeho článeček „Co je průmyslová demokracie“. Dá se najít v knize Zásady liberálního řádu (překlad a edice Tomáš Ježek), Academia 2001.


Nenechte se mýlit podivným názvem, pro mne bylo pře léty inspirativní konstatování, že „demokracie není sčítání hlav“. Simon konstatuje, že demokracie není jen vládou většiny, ale i respektování menšinových názorů… Ostatně to zapadá do problému vlády bolševiků (bez pejorativního podtextu – označení pro většinu) v Pepou zmiňovaných souvislostech. Ovšem v tom stávajícím pojetí, kde jsme si všichni rovni, je s hlasováním (tedy se sčítáním hlav). A to i v Americe - vždy v té souvislosti vzpomínám na hlasování o Clintonovi a impeachmentu: Celá opozice pro odvolání, „soustraníci“ proti a prezident přežil ve funkci díky jedinému z opozičníků, který s ním soucítil díky svému podobnému maléru.
Ale taková demokracie má další trhliny:

V první řadě je to skutečnost, že zvolení zastupitelé hrají
(A) zneužívají své funkce a prorůstají s ekonomickou sférou a to napříč partajemi (Více či méně to platí pro celý svět, v Čechách asi o něco víc.
(B) Usilují a moc, kterou jim dají voliči na pár let a ostatní – tj. dlouhodobá perspektiva a odpovědnost, zůstávají většinou stranou
(k tomu článek ze včerejší iDnes, http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?r=diskusea&v=089&idc=1369444).

A potom je to vůle většina, vedená dvěma problematickými a prolnutými skutečnostmi:
(C) jejich porozuměním situaci, a propos jejich znalostem a mentálním schopnostem a
(D) jejich neodpovědností, či spíše zájmem se mít dobře či spíše ještě lépe a to hlava nehlava, s tím, že je to přece někdo jiný (stát), kdo jim k tomu má dopomoci.

A s tím mě napadá doporučení pro tu výše zmíněnou (Ježkovu) knihu: Najdou se tam několik článečků F.A Hayeka (mj. o trhu, ale také o morálce nebo o pravidlech chování), ale také Maclup, který uvažuje o liberalismu volbě svobod, či Ditz a jeho „Protestanstká etika a tržní hospodářství). Ti dnešní liberálové (před kterými Hayek varuje) to nečtou, ale koho to zajímá, pak určitě najde náměty k přemýšlení.
Ale to jsem nastínil pár souvislostí, o kterých uvažuji a stále držím (v trochu širším kontextu)ú na ten papír dát.
Tak zatím ToRosický

Odpovědět

—————

Datum: 13.04.2010

Vložil: BERAN

Titulek: Pojmosloví

Pan profesor Vojtěch Cepl donekonečna opakoval, že podmínkou jakéhokoliv dialogu je shodný výklad pojmů. Pokud se pod jedním slovem nerozumí a nevnímá totéž, ztrácí dialog smysl.
Omlouvám se, že tu budu citovat cizí myšlenky, ale v článku, který mne zaujal, je vynikajícím způsobem definováno, co NENÍ demokracie. Mám pocit, že nejen naší generaci, ale i těm, kteří neprošli myčkou vědeckého komunismu je třeba opakovaně připomínat, co předváleční i pováleční blouznivci nevěděli, ale měli vědět, že:

Od počátku se o minulosti mluvilo a dodnes se o ní často mluví jako o komunismu. To je ovšem zásadní omyl, podlehnutí ruské propagandě před rokem 1989. V letech 1945-8 jsme se postupně stali ruskou kolonií.
Co to však znamená?
Ruský politický systém existoval ovšem ve své nevábné podobě (s různými pokusy o reformu, které bohužel často končily v písku) přinejmenším od doby, kdy se Rusové začali vymaňovat z mongolské poroby, některé jeho základy je třeba hledat už v byzanci. Tzv. komunismus jej nijak výrazně neproměnil. Je to přísně centralizovaný systém, jehož základem je césaropapismus. V ruském komunismu, bolševismu, se vyvinul teokratický systém, jehož pseudonáboženství byl tzv. marxismus-leninismus, tj. upravený marxismus. Nechci tu řešit otázku, zda touto úpravou byla změněna jeho podstata, můj soukromý názor je, že ho použili a upravili, protože se k tomu hodil). Vládnutí probíhalo ve dvou větvích: car (resp. strana) měl veškerou moc, ale nenesl žádnou odpovědnost. Exekutiva měla minimum rozhodovacích práv, ale nesla veškerou zodpovědnost. Zjednodušeně řečeno: když chyboval car, pověsili ministra.
Způsob správy byl v podstatě vojenský: rozkazy směrem odshora dolů v této mocenské pyramidě měly volnou cestu. Informace směrem odzdola nahoru byly filtrovány. Tento způsob státní správy se ukázal být krajně nepraktickým, ovšem zároveň taky velmi životaschopným. Car byl rovněž vlastníkem veškerého majetku a propůjčoval ho svým podřízeným (důstojníkům). Mužici (v komunistické terminologii „pracující“) žádný nárok na majetek neměli. Byli to v podstatě otroci, ovšem část jejich otroctví se během toho, jak se systém vyvíjel, přenášela na „důstojníky“ a na „cara“, kdokoli mohl po tomto namydleném žebříku sjet zezhora až dolů (do gulagu). Na ty nahoře čekala spíš kulka do týlu.
K tomu, aby se tak podivný systém udržel v chodu, bylo zapotřebí podle okolností větší či menší míry teroru. K jeho vyvolání sloužil stav permanentního ohrožení. Jsem obklopeni nepřáteli, kteří ohrožují samu naši národní existenci. To umožňuje používat mimořádné, rozuměj nelidské mocenské prostředky i proti vlastním lidem. Pro spravedlnost třeba dodat, že západní mocnosti v době ruské slabosti skýtaly této ideologii velmi reálné základy. Přitom ruské elity nikdy nemyslily na přímou vojenskou konfrontaci s někým svou silou srovnatelným s nimi, „zahraniční nepřítel“ (v naší době „světový imperialismus“) byl jen něčím, co zdůvodňovalo teror jako hybatele ruského vnitropolitického systému. Stávalo se, že v odhadu poměru sil došlo k omylu (rusko-japonská válka), pak následovala potupná porážka a v jejím důsledku revoluce.
Je samozřejmě třeba podotknout dvě věci: tato kritika nemá zastínit hlubokou úctu, kterou si zaslouží ruští intelektuálové od Čaadajeva po dnešní žurnalisty, kteří jasně viděli a neváhali pojmenovat slabiny tohoto systému, jehož problém nespočívá v tom, že by byl „říší zla“, jakýmsi peklem na zemi, pouze v tom, že je nevýslovně primitivní. Dále hlubokou úctu k tomu, jak dokáží Rusové hájit svou svobodu tehdy, když jsou opravdu zákeřně napadeni (Napoleonovo tažení do Moskvy a především Hitlerova dobyvačná anabáze). A konečně uznání těm, kteří cítili tak či onak nedostatečnost ruského systému a snažili se ho dle svých možností se střídavým úspěchem reformovat, od Petra Velikého po Michaila Gorbačova. Zároveň nelze přehlédnout, že s podstatou systému se zatím bohužel příliš hnout nepodařilo.

Tolik citát. Co dodat?
Ten, kdo cestou překážek v drobném i větším podnikání brání, aby se lidé především starali sami o sebe a na druhé straně všemožně podporuje, včetně nesmyslných daňových úlev, vznik vznik zaměstnaneckých pracovních míst ala montovny, ten nevědomě ale spíš vědomě rozšiřuje tu masu mužiků.

Takže představa, že jsme v roce 1990 vyšli z Egypta, dvacet let bloudíme po poušti a už nám zbývá jen těch druhých dvacet let do země zaslíbené, ta představa je mylná. My se naopak vracíme k plným hrncům egyptským. Je škoda, že ta současná krize je tak slabá, že asi nedokáže rozbít Zlaté tele. Pak se ale nevyhneme krizi mnohem horší.

Odpovědět

—————

Datum: 13.04.2010

Vložil: IrenKa

Titulek: Re: Pojmosloví

Pěkné...a co takhle konfrontaci s někým, kdo není z té naší kotliny, ale kdo nás docela dobře zná...?
Fabrice Plichta, stálý dopisovatel deníku Le Monde, se s námi sejde k debatě nad Čechy a českými zájmy (v češtině) ve čtvrtek, 22. dubna v Komunitním centru Kampa (napravo od Muzea Kampa).
Zájemce prosím, aby se laskavě přihlásili mailem. Těším se na vás. IrenKa
irena.koutska@centrum.cz

Odpovědět

—————





Kontakt

Pavel Stulík (PaS)

603227967

Rukověť

Portréty lidí z Jedničky najdete na albu níže:

http://1url.cz/0twR1

Seznam lidiček Jednicka-2_2015-1.xls (109056)  je zaheslován, heslo sdělí PaS mailem, resp. osobně

Sleziny :   návrh na 1.pol. 2017: 9.1., 13.2., 13.3., 10.4., 15.5., 12.6.

Nekrolog Tondy Rosického a Hanky Hanákové  najdete po kliknutí na podtržené jméno

Narození Adély Komoňové a Elišky Novotné-Syslové najdete po kliknutí na podtržené jméno

Polárka nás opustila

Vnoučata našich členů Lubora a Ilonky Šmídů, Jitky Warausové a manželů Veselských najdete po kliknutí na podtržené jméno