11.03.2018 22:49

61. Zimní přejezd Velké Fatry

Naši přátelé Jedničky z Martina (pod vedením Roba Frise) zorganizovali tradiční přejezd v termínu od 1.3. do 4.3.2018. Výpravu TAKu tvořilo celkem 9 lidí a organizačně zajistil Jirka Čada. Z Prahy jsme odjížděli ve středu 28.2. nočním lehátkovým rychlíkem do Žiliny a pak pokračovali místním spojem do Bánské Bystrice. Kolem 6-té h ranní jsme zakotvili v nádražní restauraci a po ranní polévce, pivu, borovičkách jsme se přesunuli na zrekonstruované autobusové nádraží. Chtěli jsme jet autobusem do sedla Štůrec, kde není zastávka. Proto jsme si koupili jízdenky do další zastávky. Měli jsme štěstí, řidič mikrobusu Regio Jet nám vyhověl a za 2,5 EURa nás vyvezl do tohoto sedla. Po přezutí/převlečení (někteří) jsme vyrazili svážnicí směrem na Kralovu Studňu. Sněhu bylo dost a dokonce i mrzlo, jelo se dobře. Také jsme využili známou nábližku a do hotelu na Královej Studni jsme dorazili kolem 13-té h. Ubytovali jsme se a po menším odpočinku vyrazili na menší průzkumnou výpravu beez batohů. Vyditelnost byla nádherná, občas svítilo i sluníčko, sněhu byly mraky a mrzlo. Po návratu jsme si někteří objednali saunu a pak následovala večeře se zahajovacím ceremoniálem - obdrželi jsme m.j. pěkný pásek na hlavu a nálepky na lyže. Pak Martin Čech s Lubošem Ulčem zasedli k pianu a rozjela se zábava se zpěvem, tancem.

Ve pátek ráno po švédské snídani jsme zabalili saky paky a po našem rituálu "Sigi saga-jak jak-TAK TAK-kolik kolik" a společném focení jsme vyrazili směrem ke Krížné. Naši skupinku doplnila parta "východňárů" ze Svidníka a Bardějova. Vedl nás Robo se Stanem a závěr dělal Miloš s Markem. Počasí bylo horší-mráz, mlha, vítr a později i déšť. Zachumláni do kapuc, se sjezdařskými brýlemi jsme v mlze došli na Krížnou (1574 m n.m.), po menším odpočinku pokračovali k Ostriedku (1592 m n.m.), kolem vrcholu Suchý (1551 m n.m.) k památníčkům (Mileny Řezníčkové a Ivana Štefky), kde jsme umístili smuteční svíčky a věneček, zazpívali "U nebeských bran" a "Na Královej holi". Sjezd k chatě Martina byl v mlze na dobrém sněhu. Někteří skialpinisti se pustili ještě do sjíždění bočního údolí a po následujícím občerstvení jsme pokračovali přes Kyšky a Ploskou (1532 m n.m.) sjezdem (někteří pěšky) do chaty pod Borišovem (1512 m n.m.). Chata nebyla zrekonstruovaná, jak vyhrožovali v předchozím roce, nefungoval fotovoltaický systém (porucha a nedostatek akumulátorů). Přesto při petrolejkách byla večerní zábava pěkná a hraní Martina Čecha na kytaru (vezenou s sebou) nemělo  chybu, včetně francouzské a italské písničky Pepy Tejce. Zajímavou nabídku provozovatele "hosté nad 75 let mají vše za 1 EURo" jsem chtěl využít, ale protože mám narozeniny až v květnu, tak nechtěli tuto nabídku realizovat. Asi budu muset jet ještě za rok znova...

Sobotní ráno nás přivítalo se sluníčkem a menším mrazem, výstup na Ploskou jsme realizovali různě, někdo pěšky a někdo na lyžích s tuleními pásy. Nádherné výhledy z Ploské si můžete prohlédnout na fotografiích (uvedených v albech na konci). Sjíždělo se dobře (bez potíží) k Čiernému Kamenu (1481 m n.m.), s potížemi z Kriačkova (1397 m n.m.), kolem Rakytova bez potíží a po výstupu na Skalnou Alpu, sjezdu k Močidlu jsme přijeli na Smrekovici, kde jsme měli zajištěno ubytování v bývalém hotelu vojenské ozdravovny. Večerní zakončení s předáváním diplomů (zápočtová dokumentace pro výkonnostní tur.třídu), bylo opět doprovázeno zpěvem (piano a kytary), konzumací boroviček, piva a i vína, které tam přivezli další kamarádi z Martina. 

Neděle byla též slunečná a s mírným mrazem. Snídaně byla opět ve švédském stylu dost bohatá a dobrá. Výstup na Smrekovici byl komplikován pěšáky, kteří chodoli našimi stopami. Jánošíkovu kolkáreň se mi podařilo letos sjet bez pádu, byť to bylo dost namahavé. Za Kolkární jsme se zdrželi nejen občerstvováním, ale někteří i "popisováním svahu". Další "popisování" bylo proti Šiprúni což zvládli skialpinisté perfektně (a najdete to na menším videu v přiloženém albu). Po obtížnějším sjezdu k Vtáčníku jsme se rozdělili a skialpinisté se vydali na horní část sjezdovky Malino Brdo a běžkaři zase Královskou cestou (která se sjížděla velmi dobře, až na malý úsek, kde se těžilo dřevo). Obě skupinky se sešli u horní stanice kabinové lanovky, kde jsme se občerstvili ve stylové restauraci (pivo 1,8 EUR, jídlo 6,9 EUR) a pak se vydali na sjezd po sjezdovce (červená a modrá). Na běžkách to nebyl žádný med-tvrdý, uklouzaný povrch nedovoloval moc brzdit (pluh+hůlky "hraběnka, hrabě"). Podařilo se všem sjet bez úrazu. Následně jsme přešli lesem ke Kalvárii a ještě kousek sjeli až do Ružomberka. Jirkovi Koskovi se podařilo vygooglovat restauraci, kde jsme se během několika hodin nejen občerstvili, ale také i převlékli, přezuli. Noční spoj Regio Jet jel kolem půlnoci a dovezl nás do Prahy před 6-tou h.

   Mou fotodokumentaci (včetně menšího videa) najdete na adrese (po kliknutí se má otevřít). Další album udělal Marek Slanina a Jirka Kosek

sepsal Pavel Stulík

—————

Zpět


Kontakt

Pavel Stulík (PaS)

603227967

Rukověť

Portréty lidí z Jedničky najdete na albu níže:

Seznam lidiček Jednicka-2_2015-1.xls  je zaheslován, heslo sdělí PaS mailem, resp. osobně

Nekrolog Tondy Rosického a Hanky Hanákové  najdete po kliknutí na podtržené jméno

Narození Adély Komoňové a Elišky Novotné-Syslové najdete po kliknutí na podtržené jméno

Polárka nás opustila

Vnoučata našich členů Lubora a Ilonky Šmídů, Jitky Warausové a manželů Veselských najdete po kliknutí na podtržené jméno

Historické vítězství Jedničky na Stezce 2017

Jarda Pšenička nás opustil 2017 , Parte , fotografie a video