Olina: když jsem tohle před jednou začala psát, inzerovala jsem, že ze sleziny se žádné zprávy nelinou, tak že popíšu aspoň co se dělo před ní. A jak to stručně neumím, tak než jsem to dopsala, dorazil mail od PaHr i s povídáním o vycházce od Věry Svobodové. No, přece to zas nevymažu, když už jsem si s tím dala tu práci! Tak jako přídavek k vycházce pro ty, koho baví a těší číst to moje cancání.

 Nakonec mi bylo už dost dobře na to, abych Pavle V. zase to šéfování sebrala a došlých 15 lidiček protáhla svou původně vymyšlenou trasou. Na mě už zas bylo moc horko, tak jsem byla vděčná, že nikdo moc nespěchal. 

 Z čerstvě vydlážděného a stromečky osázeného Ostrčilova náměstí jsme vyráželi v 16.15  podle Botiče (proti proudu) a na prvním mostku ho přešli do parku Folimanka k prvnímu, staršímu (2007) dětskému hřišti pro mrňata. Dál kolem Botiče podél sportovních hřišť na míčové hry pro mládež, která si sportovní náčiní může půjčit v provozní budově, kde je taky bufík s pivem, párky, klobásami, nanuky a pod. Pod Nuselským mostem, kde je fungl nové kluziště na zimu (té moc nebylo), přes zbytek roku fungující jako plocha pro skejťáky a koloběžkáře, jsme se bohužel nechali zlákat stejně zánovní občerstvovnou. Tam ale starší obsluhovací dáma byla sakra pomalá, pěnilo jí pivo, namontily se mezi nás rodinky s dětmi na párky v rohlíku, tak jsme se tu zbytečně dlouho sekli. Do kopečka a na schody jsme vyráželi až kolem páté a to jsme byli na začátku! Vylezli pod Karlov, horem zas sešli kousek těsně pod most a pak do malého kopečka ke gotickým novoměstským hradbám. Podél nich dřív bejvalo téměř neprostupné roští, ze kterého před pár lety vznikl upravený travnatý pruh s keřovými výsadbami a trámovými lavičkami. Na ten navazuje visutý chodník přímo na hradební zdi a nad strmými schody, vedoucími zas dolů na začátek Folimanky, se proraženou zdí dá projít do Horské ulice a točitými plechovými schůdky buď sejít dolů ke kuželkárně s občerstvovnou a k dolnímu vchodu do parčíku Ztracenka nebo nahoru na Bastion XXXI. U Božích muk. Většina nás vylezla na bastion, odkud jsou krásné vyhlídky a kde nás v únoru chytila děsná bouř. Tentokrát nás nic nezdrželo, tak jsme kolem Gebauerových trpaslíků prošli na druhý konec a horním vchodem vlezli do Ztracenky, kde jsme se všichni zase šťastně shledali. Nádherně tu kvetly růžové i bílé sakury a na druhém konci zahrady dokonce klokočí! Bylo ovšem už po půl šesté a únava z horka a pomalé chůze nedovolovala moc zrychlit, tak se většina po projití ulic kolem Apolináře odebrala rovnou do Uterusu a na můj zlatý hřebík vycházky už nás dorazilo jen šest statečných mohykánek. Na rohu Apolinářské a Viničné ulice se totiž dá projít do dvora a kolem budovy botanické fakulty UK pěšinkou vedle skleníků se po pár schůdcích projde brankou do botanické zahrady UK pěkně shora. Kdy se branka zavírá ovšem není nikde napsáno, tak to bylo chvíli napínavé. Tady ale kvetlo leccos, tak jsme tam s nadšením a údivem okukovaly kvetoucí keře, lesní tulipány a ostatní rostlinstvo. Na fotce je to zmarlika čínská. Tady se odpojila HeBo, bolela ji záda, jela domů. My jsme posléze prolezly kolem studentské hospůdky, zbylé 4 dámy vyšly pár metrů Benátskou ulicí do Uterusu a já, abych aspoň zčásti splnila nařízení paní doktorky, jsem jela domů.  

 Z Uterusu se mi doneslo jen to, že kuchaře snad ausgerechnet to odpoledne klepla mrtvička a číšník byl schopen tak tak zajistit, aby měli v plné hospodě všichni aspoň co pít. Jídlo se nekonalo. O stručné info jsem před slezinou prosila PaHr i Lubora, zatím nic (to už teď neplatí, PaHr napsal). Podrobnosti o Kulatinách prý pošlou oslavenci.

A ještě dodatek ke jménu Folimanka, na které se ptala tuším Jiřina:

Teta Wiki toho píše fůru, tak aspoň to nejdůležitější: Pozemky kolem Botiče a stráň pod hradbami byly vinice a meruňkový sad, v roce 1353 (!) byl majitelem dle viničních knih Jakub Foliman. Usedlost v místě budovy toho dnešního sportovního zázemí vznikla asi až v 18. století a až k ní zasahovala velkolepá pouť pražských ševců Fidlovačka svými atrakcemi, kolotoči a stánky, konající se každoročně vždy ve středu po Velikonocích. Divadlo na Fidlovačce je o hodný kus dál. Pozemky střídaly majitele, usedlost byla v 60tých letech 20.století zbořena. Stejně zanikl i Nuselský dolní mlýn, náhon k němu a fotbalové hřiště SK Nusle. Na Karlově u začátku mostu bývalo i veřejné koupaliště! Se stavbou mostu (1969) zaniklo kdeco. Parkové úpravy jsou z počátku 70tých let, tedy asi po výstavbě mostu. Až poteče voda, u dětského hřiště bude fungovat fontána jak v Mariánkách (skoro), z té doby pochází i sochařská výzdoba v parku. Ten prošel první velkou rekonstrukcí v roce 2007, a v posledních letech se pokračovalo v těch horních partiích pod hradbami. V plánu je i velkolepá rekonstrukce funkční kuželkárny (nebo kuželny?).

 Jméno Folimanka dostala dostala i sportovní hala podle návrhu arch. Jiřího Siegla, postavená 1972-76. Patří USK Praha a slouží pro basket a judo. Pár metrů za ní v ulici Na Folimance má svojí Marmelindu Linda Kamarádová. Marmelády výborné, ověnčené spoustami cen i ze světa!

 

Krásně stavebně i parkově pojatá Ztracenka funguje nedlouho před covidem, tak 5-6 let. Vybudovaná z evropských fondů.

TAK to je asi všecko, zas hodin jak na kostele! Omlouvám se za případné buzení a přeju krásné, ač velmi předčasné jaro. Ahoj Olina

Za fotky děkuju Jiřině Boháčkové a Jitce Peršínové.