Slezina začala u synagogy na Palmovce v 16 hodin pro 8 lidiček, domorodky Věra S. a Hanka J. nás průběžně a nadšeně informovaly, kde hrály kuličky, kam chodily do škol a na školní i jiné procházky. Vašek Veselý čekal na Janu CH., ostatní (PaS, JiČa, HeBo, OK a Libeňačky) jsme vyrazili napřed, ale vzápětí jsme v ulici Na hrázi, kde bydlel Bohumil Hrabal, narazili na Vinárnu u Hrabala, kde inzerovali dvě deci za 28,- Kč! To se nedalo vynechat a tak jsme se hned zasekli a Vašek s Janou na nás u Rokytky museli čekat. Potom už to šlo střídavě svižněji a zvolna kolem sokolovny, kostela sv.Michala (moc pěknej s dřevěnou věží) a gymnazia do Thomayerových sadů, což je honosnej název parčíku na Zámeckém vrchu kolem Libeňského zámečku. Na vršku je pomníček Františku Th., zahradnímu architektovi (navrhoval kromě tohohle kopečku i úpravu Karlova náměstí, Chotkových sadů a fůru jinejch parků po Česku včetně Mariánských Lázní. Krčská nemocnice se ale jmenuje po jeho bráchovi, lékaři Josefovi). Od pomníčku jsme serpentinkami sešli zase k Rokytce, kolem Lewittova mlýna (kulturní centrum), ke studánce Libeňce a do saloonu U Budyho v zahrádkářské kolonii na poloostrůvku mezi Rokytkou a Vltavou. Je to dřevěná bouda s jednou vyhřátou cimrou, výzdoba plakátky, obrázky a fotkami od c. a k. monarchie (Mým národům) až po Plastic peoples s Magorem Jirousem a Václavem Havlem. Dali jsme si čaje, jedno kafe a jedno pivo, účastníci loňské deštivé listopadové sleziny zavzpomínali, jak tam seděli promočení skrz naskrz a Věra teď vracela panu vedoucímu fusekle, které jí tehdy suché zapůjčil. Pamatoval si! Rozloučili jsme se po 18té, kousek došli na Libeňský most, kde tramvaje končí uprostřed (dál k Palmovce je a asi ještě dlouho bude rozkopanej). Dojeli na Vltavskou, metro, doběhli bus a v 18.25 jsme byli na Děkance.

 

Tady už bylo pár lidí včetně Vaška a Jiřinky Mičkalových, takže Vašek brzy začal hrát a LaDo (dojel tentokrát sám) zpívat. Moc času na pokecání nám obecně muzikanti nedávají, tak jim pak holt do toho hraní hodně brebentíme. Sorry.

Největší překvápko mezi přítomnými byla Hela Holcová, která už opravdu dlouho nebyla k vidění a touhle dobou už zas bude zpátky v horách. Postupně se nás na slezině "slezlo" něco přes 40, muzikanti se rozrostli o Káněte, Petra Vrbu, Standu s houslema, Pavla s basou a Jirku V., na kytaru vydatně pomáhal i Pavel Hrabal a hlasem silně podporoval nehrající kapelník LaDo. Ani nás neokřikoval, byť jsme žvanili fest. Ale taky zpívali.

 

Hlásání zahájil Pavel H. kolem deváté.

- z TAKové schůze šel zápis, Pavel chce udělat průzkum, jestli se někdo z Jedničky zúčastňuje Půlté stezky a navrhuje jet někdy ve větší skupince. Pokud někdo jezdíte, dejte mu vědět a případní zájemci o tu příští 1/2 taky.

- výstupu na Blaník se zúčastnil Jirka Čada i s Jedničkovou vlajkou, bylo krásně, vydařený výlet

- stejně tak to bylo podle JiČa i na zakončení cyklosezóny Na Bouchalce (u Kařezu), kde by byl výhledově dobrý hotýlek pro pidi nebo Kulatiny

- k pidistezce od VaHo už jen slíbené vyúčtování - v příloze

- bál má termín 4.4.2025, ráz začínají vymýšlet Jirka Klíma s PaSem

- LaDo vřele doporučuje Cestu jenom tam, kterou každoročně vláčkem organizuje šotouš Ivan Fridrich a která po pěkném noclehu a večeru vede i zpátky!

- jarní pidi v květnovém termínu 2025 ve Svoru, který navrhoval Tomáš, nebude, volný termín není. Hledá se náhradní prostor na noclehy i výlety.

- OK - akutně - v sobotu 19.10. se na Brdech pod Kamenem koná každoroční Nohybácké Loučení s létem, oheň, buřty, pivo, hraní a zpěv. Cca od 10 hodin, příchod buď od vlaku ze Všenor nebo od busů 317 nebo 320 ze Smíchovského nádraží do zastávky Jíloviště, odb.Trnová, jedou na střídačku každou půlhodinu. Od busu je to kousek do kopečka. 

         - jazzový Triatlon na Barče se koná v pondělí 4.11. od 19 hodin. Loni cena 150,-, letos nevím, lístků už dneska bejvá dost i na místě, posluchači stářím ubývají.

         - 15.10. má kromě Lubora narozeniny taky bývalá Jedničkářka Jindra Fikarová, na rozdíl od něj ale 80. Věra Vnoučková posílá k podpisu těm, kdo ji pamatují, gratulaci, kterou jí zanese. Bydlí děvčata kousek vedle sebe.

         - taky 15.10. má svátek Terezka, která tam s námi seděla a mně to nedošlo. Tak dodatečně všecko nej.

 

Opakování je matka moudrosti, a tak

- slezina v listopadu je v pondělí 11.11. (na Martina) Na Děkance od 18 hodin

- zpívání u Apolináře je výjimečně ve středu 18.12. od 18, slezina pak v Uterusu od 19 hodin. Malý problém nastává s varhanami, Béďa jde 17.10. na výměnu kyčle, není jisté, zda mu následná rehabilitace a lázně skončí včas, případně bude-li schopen hrát. Věra Vn. poptá svou známou varhanici, zda by mohla bejt v záloze pro případ potřeby.

 

Pozdravy posílali nepřítomní a různě vážně nemocní (od rýmičky přes vysoký tlak až po naštípnuté rameno) - VaVa od Boromejek z Řep, Mirek Švejka, Olinka Veselská, Máša Nováková a Madlen Dolejší. Jediná zdravá pozdravovala Hela Mrzenová z Poslední večeře v Miláně.

 

Po hlásání, které bylo určitě kratší, než jsem to já tady nasmolila, vypuklo panáčkování na spojené oslavence zářijové a říjnové - Matyldu, Milenu, Helu Holcovou, Jitku Komoňovou a Lubora opět s jeho úspěšnou inovací 10x nealko džusů pro řidiče a abstinenty. Styl sámoška, každej si vybral podle svého. Zapěli jsme Živijó, připíjeli a tančili.

 

Pak se zase hrálo, zpívalo, odcházelo. Posléze ještě dala panáčky Iva Kamarádová, která se sem s berličkama dopajdala už sama (bez doprovodu Stáni) a zavzpomínala na Michala, který by měl 79. narozeniny 18.10., ale...